|
|
Metody měření přenosových rychlostí v datových sítích
Franc, Jan ; Martinásek, Zdeněk (oponent) ; Zeman, Václav (vedoucí práce)
Úkolem této diplomové práce byly známé metody pro testování kvality přenosových parametrů datových sítí. Při analýze těchto testů jsem vycházel ze standardu RFC 2544. Na základě získaných informací a rozboru již existujících webových aplikací jsem navrhl koncepci nové webové aplikace, která umožní sledovat a vyhodnocovat základní kvalitativní přenosové parametry v rámci Internetu (downstream, upstream, latence, rozptyl naměřených hodnot, traceroute). Aplikace nevyžaduje žádné doplňky ani moduly na straně uživatele. Je postavena na serverovém programovacím jazyku PHP, používá relační databázi MySQL, ve které jsou uchována data a klientský skriptovací jazyk JavaScript. Aplikace umožňuje měření uvedených parametrů návštěvníkům i registrovaným uživatelům. Pro registrované uživatele je samozřejmostí práce s historií uskutečněných měření a posílání soukromých zpráv mezi sebou. Nad celou aplikací existuje administrátorský účet. Součástí práce je také aplikace pro Windows, která umožňuje měřit stejné parametry jako aplikace webová, ale nevyužívá JavaScript.
|
|
|
Měření vzdáleností stanic prostřednictvím ICMP protokolu v IP sítích
Fojtová, Lucie ; Komosný, Dan (oponent) ; Burget, Radim (vedoucí práce)
Současný Internet se čím dál častěji potýká s problémem správného určení vzdáleností mezi jednotlivými stanicemi. Nejšírší dopad má znalost této veličiny v oblastech optimálního rozložení sítě aplikačního multicastu, správného výběru účastníka peer-to-peer sítě, nebo při prostém rozhodování koncového uživatele, které z nejbližších zrcadel použít pro stažení nějakých dat. Nejbližší v tomto smyslu však nemusí nutně znamenat geograficky nejbližší - vzdálenosti na Internetu jsou typicky vyjadřovány ve veličinách jako je latence nebo šířka pásma. Všechny tyto příklady mají společnou snahu o úsporu šířky pásma a tím pádem ekonomickou úsporu. Metody odhadu pozice v síti pracují na základě měření parametru latence. V této práci budou vytvořeny nástroje pro měření tohoto parametru a zároveň s pomocí těchto nástrojů ukázáno, jak moc spolu korespondují veličiny geografická vzdálenost a latence.
|
|
|
Provedení relay útoku na karty Mifare
Činčala, Martin ; Henzl, Martin (oponent) ; Malčík, Dominik (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá převedením relay útoku na čipové karty MIFARE s použitím standardních čteček. Tyto čtečky nejsou na podobné útoky určené a proto nebylo možné implementovat útok, který by byl úspěšný proti všem typům karet. Vzhledem k tomu, ze na mnoho typů karet už byly relay útoky implementovány, zaměřil jsem se na nejnovější a dosud málo prozkoumanou kartu MIFARE Ultralight C. Relay útok byl implementován se zjednodušenou emulací 4-místného UID a úspěšně otestován na kartách MIFARE Ultralight C. S použitím jiného typu čteček by mělo být možné uskutečnit útok také na karty typu Plus, Desfire a SmartMX. Zabezpečení MIFARE Classic je možné prolomit volně dostupnými softwarovými nástroji, pomocí kterých lze tuto kartu naklonovat.
|
|
|
Nalezení fyzické polohy stanic v síti Internet pomocí měření přenosového zpoždění
Harth, Petr ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se týká praktické realizace algoritmu CBG (Constraint-based Geolocation), což je jedna z metod řadících se mezi IP (Internet Protocol) geolokační techniky. IP geolokace se zabývá určením zeměpisné polohy počítačové stanice podle její IP adresy. Nejprve jsou popsány faktory způsobující zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích. Dále se pojednává o problematice měření tohoto zpoždění. Následně je podrobně vysvětlen pojem IP geolokace se všemi jeho souvislostmi a popis aktivních IP geolokačních metod, což jsou techniky založené na měření výše uvedeného zpoždění. Následuje stručné seznámení s experimentální sítí PlanetLab, která je využita pro měření geolokačních metod. Dále je popsána tvorba množiny referenčních bodů a cílů, což je další nutný předpoklad pro praktickou realizaci metody. Poté je vysvětlena praktická realizace algoritmu CBG v podobě programu CBGfinder. Následně je provedeno ověření správné činnosti na uměle zadaných vstupních datech a je uveden příklad IP geolokace cíle v Internetu. V neposlední řadě jsou uvedeny výsledky měření algoritmu CBG, kdy je proveden rozbor vývoje parametrů přímky Bestline na určitém uzlu sítě PlanetLab v průběhu jednoho měsíce, dále je diskutována chyba odhadu zeměpisné polohy a rychlost výpočtu. Také je uvedena kumulativní distribuční funkce a jádrový odhad hustoty. Další část práce se věnuje diskusi naměřených výsledků s ohledem na porovnání s výsledky geolokačních technik, jež naprogramovali kolegové autora diplomové práce. Výsledky jsou porovnány za pomoci průměrné chyby odhadu geografické polohy a jejího mediánu, času výpočtu, kumulativní distribuční funkce a jádrového odhadu hustoty.
|
|
|
Semi-automated Design of High-performance Digital Circuits with Xilinx FPGAs
Houška, David ; Dvořák, Vojtěch (oponent) ; Šťáva, Martin (vedoucí práce)
This master's thesis deals with sequential digital circuit design optimization concerning delay optimization. Two techniques commonly used for the optimization are described in the thesis – a brief description of the retiming technique and a more in-depth description of the pipelining technique. A form of abstraction of sequential digital circuits using Directed Acyclic Graphs (DAGs) was developed in the practical part of the thesis. This abstraction represents the circuit in a more manageable way for transformations. At the same time, a tool for semi-automatic digital circuit optimization using pipelining is introduced. This tool is compatible with Xilinx ISE Design Suite.
|
|
|
Určení polohy stanic v síti Internet pomocí přenosového zpoždění
Horák, Michael ; Balej, Jiří (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zjištění geografické lokace stanice v síti internet pomocí měření zpoždění a implementací metody Constraint-Based Geolocation. Postupně je rozebrána problematika zpoždění v počítačových sítích a jeho měření. Stručně jsou popsány různé možnosti geolokace cílových stanic, přičemž je kladen důraz především na popis metody CBG. Dále je vysvětlen převod sférických souřadnic do dvojrozměrného prostoru, čehož je využito při implementaci geolokační metody. V praktické části je při popisu implementovaného programu v jazyce JAVA navazováno na problematiku popsanou v předchozích kapitolách. V rámci práce byly implementovány a porovnány dvě geolokační metody. Ze získaných výsledků je dále navržena hybridní geolokační metoda, jenž tyto dvě předchozí kombinuje. V zhodnocení jsou uvedeny výsledky implementace a jejich porovnání s prameny, ze kterých tato práce vycházela.
|
|
|
Virtualizace operačních systémů
Král, Jan ; Malina, Lukáš (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Diplomová práce „Virtualizace operačních systémů“ se v úvodu věnuje obecnému popisu virtualizačních technologií a možnostem jejich využití. V práci jsou také uvedeny příklady virtualizačních technologií různých typů, včetně detailnějšího popisu nástrojů KVM a Docker použitých při měření. Dále je v této práci navržen a realizován postup měření vlivu výše zmíněných virtualizačních nástrojů na síťové služby SSH, Telnet, FTP a odezvu síťového rozhraní v rámci virtuálních stanic. Pro automatizované měření požadovaných hodnot byla vytvořena aplikace, která je v této práci také detailně popsána. Práce dále obsahuje detailní rozbor, analýzu a prezentaci všech naměřených hodnot. Závěr práce shrnuje dosažené výsledky a potvrzuje vliv virtualizace na parametry síťových služeb, kdy aplikační kontejnery služby Docker, které jsou svými nízkými režijními náklady na provoz srovnatelné se systémem bez virtualizace, vykazovaly znatelně lepší výsledky než tradiční virtuální stanice realizované pomocí virtualizace KVM.
|
|
|
Simulace zpoždění při přenosu dat mezi stanicemi v IP sítích
Balej, Jiří ; Molnár, Karol (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Diplomová práce je podrobně zaměřena na zpoždění vznikající při přenosu informace v IP sítích. Začátek práce je věnován seznámení s místy a příčinami vzniku zpoždění. Pro jednotlivé zdroje zpoždění jsou uvedeny parametry, které jej ovlivňují a obvyklé velikosti latence. Dále jsou popsány typy sítí a pro každou jsou vyjádřeny typické doby zpoždění. V práci jsou také rozebrány nástroje pro měření zpoždění a zjištění počtu mezilehlých zařízení. Další kapitola obsahuje výsledky měření doby zpoždění v reálné síti a z těchto výsledků jsou odvozeny závěry o velikosti zpoždění na jedno mezilehlé zařízení a také je vyřčen obecný poměr skutečné ku přímé vzdálenosti mezi místy. Poslední část práce se zabývá simulací doby zpoždění v programu NS2. Výsledkem práce jsou vytvořené skripty pro zobrazení závislostí zpoždění na počtu přepínačů, směrovačů a délce trasy.
|
|
|
Měření komunikačního zpoždění v IP sítích
Bednář, Vít ; Vrba, Kamil (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením komunikačního zpoždění v sítích. Posupně je rozebrán vznik jednotlivých druhů zpoždění při přenosu v sítích. Dále pak jsou popsány nástroje, kterými je možné měřit zpoždění a následně je navrhnuta a zhotovená webová stránka. Pomocí této stránky je změřeno zpoždění na vybraných 27 IP adres.
|
|
|
Architectural visualization in virtual reality
Hložanka, Filip ; Rujbrová, Šárka (oponent) ; Reich, Pavel (vedoucí práce)
This thesis focuses on the current state of virtual reality technology and its use and possibilities in industrial design and architecture. It is divided into two parts. The first part describes the history of virtual reality technology, its phases and most popular products. It showcases the current consumer options in virtual reality technology and its specifications as well as the technology used for tracking the user's movement and receiving input. Furthermore, it also lists the problems with implementing virtual reality into a company environment and gives examples of some contemporary uses of virtual reality in the industry. The second part focuses on one of those uses – architectural visualization – by going through its evolution, comparing software options for its creation and experiencing. Lastly, an example of reproducing a real room into a virtual environment is shown and explained. The conclusion deals with the future possibilities of virtual reality, the outcomes of the architectural visualization software comparison and the creation process of the example visualization.
|
host ::
RSS.